Paseky nad Jizerou

  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Místa v Pasekách se zajímavou historií

Email Tisk PDF

Kostel sv. Václavakostel

Byl postaven v letech 1787-89 podle návrhu stavitele Antonína Teumera za 3825 zlatých na místě, kde byl vysoký les a skála. Slavnostně vysvěcen byl 30. listopadu 1789. Kostel je klasicistní, jednolodní se segmentově zakončeným presbytářem, sakristií na severní straně a hranolovou šindelovou věží nad západním průčelím. Má ploché stropy a zděnou kruchtu na dvou kamenných hranolových pilířích se štukovou výzdobou. Vnitřní zařízení je jednotné, rokokové, z druhé pol. 18. století. Hlavní oltář, dva boční postranní oltáře, kazatelna a dvacet lavic pocházejí z kostela  svatého Václava ve Staré Boleslavi, který byl uzavřen spolu s jezuitskou rezidencí v důsledku zrušení jezuitského řádu r. 1773. Obraz sv. Václava na hlavním oltáři je novější, od malíře Vojtěcha Bartůňka z r.1886. Pozoruhodný je velice rozměrný Boží hrob,  řezbářská práce Františka Hanuše z roku 1896 a vyřezávaný betlém z roku 1902. Zvon ze zrušeného kostela sv. Víta v Mladé Boleslavi z roku 1665 a pasecký zvon z r. 1770 byly zabaveny k válečným účelům v roce 1943. Nové zvony byly pořízeny z darů paseckých občanů v roce 1947. Před kostelem je barokní kříž z roku 1811, před vchodem do kostela stojí dvě lípy, které byly zasazeny roku 1881 u příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa a belgické princezny Stefanie. Za sakristií je hrob prvního paseckého duchovního Raimunda Kašpara, dominikána z Litoměřic. Na hřbitově, který je ohrazen vysokou kamennou zdí, původně krytou podobně jako celá střecha kostela šindelem, je vzácný barokní kříž z roku 1825.

 

Na Obci (stará škola)

star_kolaRoubené stavení s rázovitým výměnkářským přístavkem stojí v nejstarší části Pasek zvané Makov, kde je dosud zachováno několik dalších charakteristických horských roubených stavení a mlýn při Makovském potoce. Ve velké světnici této chalupy začalo v roce 1791 v Pasekách řádné vyučování dětí. Do té doby se učilo nepravidelně po různých domech soukromě. Prvním učitelem byl Josef Šimůnek, rodák ze Tříče. Výraznou učitelskou osobností byl jeho syn Josef Šimůnek, který nastoupil po svém otci v roce 1827. Zanícený národní buditel, jehož velkou láskou byly knihy, divadlo a hudba. Kupoval a půjčoval knihy a mnohé české časopisy. Jako regenschori v kostele sv. Václava opisováním not vytvořil velice bohatý archiv chrámové hudby, který je uložen v Památníku zapadlých vlastenců. V roce 1830 nastoupil u J. Šimůnka literárně a hudebně nadaný mladý školní pomocník Věnceslav Metelka, rodák ze sousedních Sklenařic. Tito dva zapadlí vlastenci byli nejen dobrými učiteli, ale i organizátory divadelního a hudebního života. Podmínky školní výuky byly značně nepříznivé, jak poznáváme z Metelkových zápisků. V roce 1838 patřilo k pasecké škole 170 dětí. Školní budovy, na kterou se vážně pomýšlelo již při stavbě kostela, se Paseky dočkaly až v roce 1845. Kantor Šimůnek odkázal své hospodářství obci - odtud dodnes název domu čp. 90 "Na Obci". Tato budova, kterou zdobí památné lípy, a barokní socha sv. Jana Nepomuckého jsou kulturní památkou.

V současné době je zpracován projekt na obnovu areálu Staré školy. Pokoušíme se uspět v některém dotačním programu. Zatím však marně ...

Dům Věnceslava Metelky

Věnceslav Metelka (1807-1867)metelka

Zde žil a zemřel písmák a houslař, školní pomocník Věnceslav Metelka. Narodil se roku 1807  ve Sklenařicích. Jako truhlářský tovaryš pracoval krátce u instrumentáře, který vyráběl různé hudební nástroje v Náchodě, kde prokázal mimořádnou zručnost. Na přání otce odešel na šestiměsíční učitelskou preparandu v Jičíně. 1. března 1831 nastoupil v Pasekách u kantora Josefa Šimůnka jako učitelský mládenec. Oženil se s jeho sestrou a od roku 1839 se jeho trvalým domovem stal tento dům čp. 89, kde se dodnes říká "V Kasárni", poněvadž tam za napoleonských válek přebývali hraniční strážníci. Svědomitě se věnoval výchově dětí a jako výborný muzikant, především kontrabasista, vyučoval hudbě a také se věnoval divadlu. Psal si deníky, ve kterých kriticky popisoval denní události ze školního a společenského života, hudebního a divadelního dění v Pasekách i širokém okolí. Zápisky v denících, zvláště pak poutavě napsaný životopisný příběh "Život školního pomocníka" inspirovaly spisovatele K.V.Raise k napsání románu Zapadlí vlastenci. Originály Metelkových deníků jsou uloženy v literárním archivu Památníku národního písemnictví. Po 17 letech Metelka zanechává preceptorství a plně se věnuje své oblíbené práci - houslařství. Opravuje a staví všechny druhy smyčcových nástrojů i kytary. Houslařství vyučil své děti, Václava, Johanu a Josefa. Ze samouka se stává vyhledávaný mistr, zakladatel houslařské školy. Živému odkazu Věnceslava Metelky, písmáku a zakladateli krkonošské houslařské školy, je věnován Památník zapadlých vlastenců.

 

Památník zapadlých vlastenců

PamtnkPamátník zapadlých vlastenců vznikl v r. 1958 zásluhou nadšené dobrovolné práce paseckých občanů a díky ochotným dárcům vzácných rodinných památek z mnoha chalup, především z pozůstalosti národních buditelů, kantora Josefa Šimůnka a preceptora Věnceslava Metelky. Název dostal podle románu realistického spisovatele Karla Václava Raise, který zpracoval obraz života v Pasekách a okolí v období národního obrození a dal mu název "Zapadlí vlastenci". Inspiraci k románu našel v zápiscích paseckého písmáka Věnceslava Metelky. V roce 1975 dostal památník nové výtvarné řešení a literární scénář, který vypracoval PhDr. Jaromír Jech, Csc., autor studií rukopisných pozůstalostí V. Metelky. Památník je věnován živému odkazu písmáka Věnceslava Metelky a spisovatele K.V. Raise, současně však připomíná historii a život české horské obce, hospodářství, řemesla, ruční tkalcovství a kulturní odkaz na divadelní a především hudební tradici. Expozice Krkonošská houslařská škola představuje V. Metelku jako zakladatele houslařské školy a Paseky jako kolébku houslařství. Bohatá sbírka hudebních nástrojů vede od zakladatele školy až po žijící  houslaře slavných rodů Pilařů a Špidlenů. Památník zapadlých vlastenců je zbudován v prostorách farní budovy, která byla postavena současně s kostelem v letech 1778-79 jako obydlí pro duchovního správce. K původní přízemní stavbě bylo v roce 1890 přistaveno poschodí. Od roku 1981 je Památník zapadlých vlastenců v péči Správy Krkonošského národního parku jako Krkonošské muzeum.

 

Kaplička  Nejsvětější TrojiceKaplika

Kapličku na tomto místě si podle tradice postavili havíři, kteří v této části Pasek dobývali v 17. století stříbro. K zániku dolování došlo pravděpodobně v důsledku zřícení štol a důlního neštěstí. Zůstal název osady Havírna. Silné zdi kapličky postavené z kamene, který bohatě nabízí prudký svah horského hřebenu Mechovice, během staletí provlhly, kaplička se postupně "zmenšovala", jak se měnilo její okolí, vnitřní výzdoba byla  několikrát vykradena. V roce 1994 byla od základu obnovena. Bylo přesně zachováno místo, tvar, rozměry zdí i velikost. Barevný dřevoryt Nejsvětější Trojice v tradiční lidové představě zhotovil výtvarník Jiří Kment. Od 19. století se ke kapličce konala častá procesí a po první světové válce se o svátku Nejsvětější Trojice v Havírně začala slavit pouť. Pouť se slavila právě u této kapličky, kde byla hospoda a skupina několika domů. Říká se zde Na Kopci. Kaplička stojí na turistické cestě (modrá značka), která vede z Vysokého nad Jizerou do Harrachova. Jmenuje  se Planýrka a spojuje dvě nejstarší části Pasek, Makov a Havírnu. Od kapličky vede kolem bývalé havírenské školy k samotě zvané Zabyly  a paralelně s Jizerou pokračuje lesem pod hřebenem s vrcholy Hromovka (916m) a Kapradník (910m) na hranici paseckého katastru k soutoku Mumlavy a Jizery k hospodě Na Mýtě. Havírna je typická  horská osada na strmém lučinatém svahu kolem Havírenského potoka mezi lesy Mechovice a Hromovky.

 

Havírenský mlýn

MlnNa Havírenském potoce, který nese jméno podle Havírny, osady Pasek, kde se podle tradice v 17. století dolovalo stříbro, stál mlýn, který krásou své lidové architektury předčil všechny mlýny v okolí. Stál na úpatí Mechovice (803m), skalnatého horského hřebenu s romantickou skupinou Borovských skal. Lesy Mechovice, právě tak jako mlýn byly původně panské. Rozsáhlé havírenské lesy, které sahají až k Mýtu, kde se vlévá Mumlava do Jizery, patřily od roku 1824 knížecímu rodu Rohanů, kteří byli příslušníky významného starého francouzského rodu. Do Čech přišli za Velké Francouzské revoluce a jejich sídlem se stal Sychrov. Z celkové rozlohy obce Paseky 1279 hektarů jim patřilo 785 hektarů. Posledním majitelem byl hrabě Alain Rohan. Havírenští mlynáři, kteří byli zároveň pekaři, pekli chleba, ale i rohlíky a housky, koláče a štědrovnice jen pro obyvatele Havírny. Ta měla v roce 1834 54 domy. Mlýnské stavení bylo neobvykle rozsáhlé. Zde v jedné pronajaté velké místnosti se také začalo v Havírně vyučovat a konala se zde tak zvaná křesťanská cvičení. Havírenský potok nepoháněl jenom mlýnské kolo. Na tomto krátkém potoce, který se vlévá do Jizery, bylo celkem 5 vodních kol a 2 turbíny. Na potoce během 19. století vyrostly soustružny. Dřevěné textilní potřeby vyráběné v soustružně Pohl Havírna šly do celého světa. V polovině 20. století zmizel mlýn, zůstala jen stará lípa, struhárny se navždy odmlčely, údolí ztichlo, jen potok vypráví...  Kdo však šel okolo havírneského mlýna v poslední době, jistě si všimnul, že prostor bývalého zbořeniště je vyčištěn a na místě bývalého mlýna vzniká technická stavba, která bude po svém dokončení připomínat kolemjdoucím mlynářskou tradici.

 

Pomník padlým hrdinům

Na památku vzniku samostatné Republiky československé byla na pozemku, který věnovali Emilián a Pavel Sajdlovi, majitelé pily čp. 93, zasazena 4. května 1919 Lípa svobody. V roce 1923 rozhodli na společném jednání zástupci obce a místních spolků postavit vedle Lípy svobody pomník na památku padlých ve válce. V obci byla provedena sbírka. Základ pod pomník vystavěli a úpravu okolí provedli občané sami, pomník zhotovil sochař Václav Blažek z Jičína z bílé žuly z lomu u Velkých Kunětic ve Slezsku. Památník tvoří hranol, na třech stěnách jsou vyryta a pozlacena jména 54 občanů, čtvrtá stěna nese nápis „Pro republiku zemřeli“ a jména tří legionářů. Cena památníku činila 11.000 Kč. Slavnostně byl odhalen 17. srpna 1924. U příležitosti 35. výročí ukončení 2. světové války 1. června 1980 přibyla kamenná deska s devíti jmény a nápisem: „Na paměť občanů popravených a umučených nacisty 1942 – 1945“.

 

Úřední deska

Ministerstvo zeměděl...
Vyvěšeno:
9.11.2017

Obec Paseky nad Jize...
Vyvěšeno:
6.11.2017

Obec Paseky nad Jize...
Vyvěšeno:
6.11.2017

Mateřská škola Pasek...
Vyvěšeno:
31.10.2017

Mateřská škola Pasek...
Vyvěšeno:
31.10.2017

Externí odkazy