Paseky nad Jizerou

  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Tip na výlet

Email Tisk PDF

Výlet "Okolo kopce"

Pustíme-li se do putování “Okolo kopce” ze středu obce Paseky nad Jizerou od malebného seskupení místních památek (kostel a Památník zapadlých vlastenců), musíme sejít prudkým kopcem kolem místního hřbitova na křižovatku značených cest na cestu zvanou Planýrka. Po ní se vydáme vlevo po modré, cestou míjíme kapličku Nejsvětější trojice a náhle se octneme v Havírně, jedné z nejstarřích částí Pasek. Pokračujeme pohodlnou cestou lesem po pravém břehu Jizery, která nás dovede až k mostu u křižovaty Na Mýtě a dále po silničce vlevo až do Dolního Kořenova. Brzy začne cesta prudce stoupat vzhůru a my na vlastní nohy pocítíme, že se blížíme k rozhledně Štěpánce. Mineme chatu Hvězdu a po tvarové odbočce vystoupáme poslední metry naší pouti . Z rozhledny se otevírá nádherný kruhový rozhled. Zpět se vracíme po tvarové značce k chatě Hvězda a odtud pokračujeme po žluté značce pohodlnou komunikací zpět do Pasek. Cestou míjíme nejvyšší bod Pasek Bílou skálu (964 m), Hutterův kříž z r. 1834, roztroušené chalupy na Vystrkově a přicházíme k rozcestí Na Perlíčku. Z rozcestí se dáme vlevo po zelené značce – cestou vychutnáváme krásné rozhledy a pomalu přes sjezdovky scházíme k našemu výchozímu bodu uprostřed obce.

A pokud se necítíte na delší trasu, zůstaňte klidně v Pasekách - samotné putování po Pasekách - zvláště pro romantické duše - je nezapomenutelným zážitkem.

   

 

OBCÍ PASEKY NAD JIZEROU PROCHÁZEJÍ TŘI VÝZNAMNÉ TURISTICKÉ TRASY

Trasa č. 1 - modrá turistická značka – Dolní Kořenov - Bozkov

Planýrka
Úsek modře značené turistické cesty vedoucí od Kořenova do Pasek nad Jizerou se nazývá Planýrka. Jako lesní silnici ji nechal postavit kníže Kamil Rohan (1800-1892), proslulý lidumil, mecenáš a někdejší vlastník pomezí Krkonoš a Jizerských hor, stejně jako zámku Sychrov nedaleko Turnova. Celková délka cca 7 km.

Soutok Jizery a Mumlavy
Nejhezčí pohled na soutok Jizery s Mumlavou je z mostu, který je snadno přístupný z parkoviště u benzinové stanice Harrachov - Na Mýtě. Je zde možné vidět jedinečnou říční scenérii – soutok Mumlavy, která tu rozdělena ostrůvkem na dvě ramena, jako levostranný přítok Jizery končí svou krkonošskou pouť, a Jizery, jež tu ohromnou říční silou vymodelovala hluboko zaříznuté údolí vinoucí se až do podhůří.

Lehké pohraniční opevnění
Zhruba po sedmistech metrech chůze od mostu u soutoku Jizery s Mumlavou po Planýrce směrem k Pasekám dojdete k linii lehkého vojenského pohraničního opevnění. Linie pevností byly vybudovány v letech 1936 – 1938 na obranu proti hrozící německé vojenské agresi. Pod cestou objevíte pozoruhodný netypický bunkr „dvojče“. Důvodem k jeho vystavění bylo pokrytí nezvykle širokého a hlubokého palebného pole před strategicky významným mostem přes Jizeru přivádějícím silnici z Novosvětského průsmyku, odkud se v předvečer druhé světové války očekával značný německý nápor. Expozici o převálečném opevnění lze shlédnout v Kořenově pod vrcholem Hvězda.

Havírenská kaplička
Kapličku Nejsvětější Trojice podle tradice postavili havíři, kteří v části Pasek zvané Havírna dobývali v 17. století stříbro. K zániku dolování došlo pravděpodobně v důsledku zřícení štol a důlního neštěstí. Od 19. století se ke kapličce konala častá procesí a po první světové válce se o svátku Nejsvětější Trojice v Havírně začala slavit u kapličky pouť. V roce 1994 byla od základu obnovena. Bylo přesně zachováno místo, tvar, rozměry zdí i velikost. Barevný dřevoryt Nejsvětější Trojice v tradiční lidové představě zhotovil výtvarník Jiří Kment.

Stará škola
Jedná se o jednopodlažní částečně podsklepenou stavbu se sedlovou střechou a roubeným přístavkem. Objekt je ojedinělou památkou krkonošské lidové architektury z 18. století a představuje výjimečně dochovaný architektonický celek. Možno konstatovat, že se jedná o památku ojedinělou v rámci kraje jak svou podobou, historií i významem. Do povědomí veřejnosti se tento objekt dostal jako škola z románu K.V. Raise Zapadlí vlastenci či z filmu Krakonoš a lyžníci. Ve velké světnici této chalupy začalo v roce 1791 v Pasekách řádné vyučování dětí. V roce 1838 patřilo k pasecké škole 170 dětí. Kapacita stávající školy byla nedostatečná. Nové školní budovy se Paseky dočkaly až v roce 1845. Tato budova, kterou zdobí stoleté památné lípy a barokní socha sv. Jana Nepomuckého, je kulturní památkou.

Dům Věnceslava Metelky
O pár metrů níž pod Starou školou u souběžné cesty stojí dům Věnceslava Metelky. Tomuto domu se říká též „V Kasárně“. V době napoleonských válek zde po nějakou dobu bydleli vojáci. Později zde žil a zemřel písmák a houslař, školní pomocník Věnceslav Metelka. Jeho zápisky inspirovaly spisovatele K.V.Raise k napsání románu Zapadlí vlastenci. Originály Metelkových deníků jsou uloženy v literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Byl nejen talentovaným muzikantem ale jeho velkou zálibou byla oprava a stavba všech druhů smyčcových nástrojů včetně kytar. Houslařství vyučil své děti, Václava, Johanu a Josefa. Ze samouka se stal vyhledávaným mistrem, je považován za zakladatele krkonošské houslařské školy, jejímiž pokračovatelé jsou mimo jiné slavné houslařské rody Špidlenů a Pilařů. Věnceslavu Metelkovi je věnována část expozice v místním Krkonošském muzeu – Památníku zapadlých vlastenců. Objekt je chráněnou kulturní památkou.

Chalupa č.p. 94 – lomenice s dvojitou kočičí procházkou
Krátce před tím, než za Makovským potokem opustíme po modré značce katastr Pasek nad Jizerou, stojí za povšimnutí roubená chalupa č.p. 94. Jedná se o významnou stavbu lidové architektury, která nás zaujme především svoji čtyřpásovou lomenicí s tzv. dvojitou kočičí procházkou. „Kočičí procházka“ je lidový název pro dřevěnou balustrádu předstupující před vlastní plochu šíštu. Pojmenování dostal tento architektonický prvek snad proto, že se ve vzniklém prostoru protáhla pouze kočka, či snad proto, že kuželky balustrády připomínaly zezadu sedící kočku. Objekt je chráněnou kulturní památkou.

Trasa č. 2 -zelená turistická značka – Jablonec nad Jizerou – Paseky nad Jizerou

Jizera
Do Pasek nad Jizerou přijdeme směrem od Jablonce nad Jizerou po skalnaté cestě zvané Lámanina vedoucí nad malebným údolím řeky Jizery. Název Jizera přijali Slované od germánského kmene Keltů. Téhož původu je řada říčních jmen v dalších zemích Evropy, kde kdysi Keltové žili, např. Iser ve Francii, Isar v Bavorsku, Ijzer v Nizozemsku. Jizera pramení na české straně nejvyšší hory Jizerských hor Smrku (1122m n.m.) a je nejvýznamnějším pravostarnným přítokem Labe.

Buďárka
V místní části zvané Makov - u papírenské firmy EMBA - se zelená značka napojí na historickou cestu zvanou Buďárka, která stoupá vzhůru od Jizery až do horní části Pasek. Její převýšení je značné – nejnižší bod je ve výšce 475 m n.m, nejvyšší 800 m n.m. Celková délka 3 km. Cesta prochází středem obce okolo kostela sv. Václava, Krkonošského muzea - Památníku zapadlých vlastenců (bývalá fara), obecního úřadu a restaurace Na Buďárce. Za dob budního hospodářství tudy chodili budaři z horských rokytnických bud a na krosnách nosili na trh do Tanvaldu a tehdy německého Jablonce (nyní Jablonec nad Nisou) produkty budního hospodářství ( máslo, sýry, ...) Po nich se cestě začalo říkat Buďárka.

Kostel sv. Václava
Byl postaven v letech 1787-89 na místě, kde byl vysoký les a skála. Kostel je klasicistní, jednolodní se segmentově zakončeným presbytářem, sakristií na severní straně a hranolovou šindelovou věží nad západním průčelím. Vnitřní zařízení je jednotné, rokokové, z druhé pol. 18. století. Většina zařízení pochází z kostela svatého Václava ve Staré Boleslavi, který byl uzavřen spolu s jezuitskou rezidencí v důsledku zrušení jezuitského řádu r. 1773. Původní zvony byly zabaveny k válečným účelům v roce 1943. Nové zvony byly pořízeny z darů paseckých občanů v roce 1947. Před kostelem je barokní kříž z roku 1811, před vchodem do kostela stojí dvě lípy, které byly zasazeny roku 1881 u příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa a belgické princezny Stefanie. Za sakristií je hrob prvního paseckého duchovního Raimunda Kašpara. Na hřbitově, který je ohrazen vysokou kamennou zdí, je vzácný barokní kříž z roku 1825. Dominantu hřitova tvoří pomník věnovaný výzmamné osobnosti pasecké historie Věnceslavu Metelkovi od akademického sochaře Vladimíra Preclíka. Od hřbitova se naskýtá působivý výhled na západní Krkonoše.

Krkonošské muzeum – Památník zapadlých vlastenců
Památník zapadlých vlastenců se nachází v centru obce, v bývalé faře, v sousedství kostela sv. Václava. Muzeum bylo zřízeno v roce 1958 z darů místních obyvatel a věnováno písmákovi Věnceslavu Metelkovi, jehož paměti inspirovaly K. V. Raise k napsání románu Zapadlí vlastenci. Expozice byla zásluhou zájmu návštevníků postupně rozšiřována. Sbírky muzea současně připomínají historii a život české horské obce. V muzeu je možno vidět dva tkalcovské stavy, děti jistě zaujme pohyblivý betlém bratří Škrabálků z počátku 20. století. Památník zapadlých vlastenců funguje též jako informační středisko KRNAP.

Pomník padlým hrdinům
Na památku vzniku samostatné Republiky československé byla na pozemku, který věnovali majitelé pily v č.p. 93 Emilián a Pavel Sajdlovi, zasazena 4. května 1919 Lípa svobody. V roce 1923 rozhodli na společném jednání zástupci obce a místních spolků postavit vedle Lípy svobody pomník na památku padlých ve válce. V obci byla provedena sbírka. Cena pomníku činila 11.000 Kč. Slavnostně byl odhalen 17. srpna 1924. U příležitosti 35. výročí ukončení 2. světové války 1. června 1980 přibyla k pomníku kamenná deska s nápisem: „Na paměť občanů popravených a umučených nacisty 1942 – 1945“.

Hořensko
Zeleně značená cesta pokračuje z centra obce do místní části zvané Hořensko. Za lesem stojí za povšimnutí pískovcová socha s názvem Panna Marie – Neposkvrněné srdce z roku 1903. Za restaurací Na Hermíně se cesta opět zvedne vzhůru a prochází napříč loukami, na kterých se v zimním období nacházejí rozlehlé sjezdové tratě paseckého lyžařského areálu. Od konečných stanic lyžařských vleků se v zimě můžeme vydat na pravidelně udržované běžecké okruhy okolo rozhledny Štěpánka. Míjíme poslední roubené chalupy, užíváme si krásných výhledů do kraje a ve výšce 800 m n.m. se potkáváme se žlutou turistickou značkou.

Trasa č. 3 -žlutá turistická značka – Jablonec nad Jizerou – Hvězda

Čamburína
Nedaleko křižovatky zelené a žluté turistické trasy se nachází legendární hospoda Na Perličku. Můžete tu vyzkoušet starodávnou společenskou hru Čamburína. Hru tvoří samostatný hrací stůl s přepážkami rozdělujícími stůl do tří částí. Mezi přepážkami jsou rozestavěny kuželky a úkolem hráče je káčou roztočenou pomocí provázku, porazit co nejvíc kuželek.

Hutterův kříž
Na pomyslné hranici, která rozděluje Jizerské hory a Krkonoše, stojí nedaleko Pasek při žlutě značené turistické trase, jen kousek pod známou Bílou skálou, Hutterův kříž. Bohatě zdobený kamenný kříž dal roku 1834 postavit pasecký nadlesní Václav Hutter, který na kříž nechal vytesat nápis, že svého ducha poroučí do rukou svého Stvořitele. Důvod proč dal tento kříž postavit není znám. Kolují různé legendy, z nichž jedna praví, že „…Václav Hutter prý na sklonku svého působení ve funkci paseckého nadlesního, dlouho marně pátral po pytlákovi, líčícím na zvěr oka v jeho revíru. Když se pak jednoho listopadového podvečera vracel z obchůzky, zahlédl v houstnoucím šeru, jak strání pod Bílou skálou utíká jakýsi člověk s upytlačenou srnou přehozenou pres rameno. Na nadlesního zvolání: „Stůj, sice střelím!“ muž nedbal a snažil se před Hutterem ukrýt. Václav Hutter již více nečekal, strhl pušku z ramene a za domnělým pytlákem vystřelil. Ozval se výkřik, praskot větví a potom se nad lesem rozhostilo ticho… Pomalu se Václav Hutter blížil k místu, kde tušil postřeleného pytláka. Jaké však bylo jeho překvapení, když v mlází, kde měl ležet pytlák i se svojí kořistí, nalezl jen stopy krve, táhnoucí se strání nahoru do skal a tulácký ranec s bandalírem z hnědé deky, který z dálky a v šeru považoval za upytlačeného srnce! Přestože po postřeleném tulákovi pátral hned druhý den, nikde jej nenašel. Čerstvý sníh zakryl všechny stopy. Pytlačení však v jeho revíru neustalo a teprve v létě následujícího roku byl v sousedním Prusku chycen pytlák Josef Kressler (nebo Krepfler?) , který se posléze doznal i ke kladení ok v revíru Paseckého nadlesního Václava Huttera. Dva roky poté, nalezli lesní dělníci při kácení dřeva nedaleko Jizery, ve špatně prostupném lesním terénu, od zvěře roztahané lidské kosti, u nichž se již nikdy nezjistilo komu vlastně patřily…“

Zda je vůbec tato historická vzpomínka pravdivá nebo jestli nalezené lidské ostatky patřily postřelenému tulákovi, se již těžko někdy dovíme. A tak nám nezbývá než konstatovat, že pravý důvod postavení kříže pod Bílou skálou u cesty z Příchovic do Pasek zřejmě znal jen Václav Hutter sám. A svoje tajemství si odnesl do hrobu …

Bílá skála , 964 m n.m.
Bílá skála (německy Heidstein) je hora na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Je zakončena výrazným křemencovým blokem, vystupujícím nad okolní les. S výškou 964 m.n.m. je nejvyšším bodem obce Paseky nad Jizerou. Křemencový písek těžený v okolí hory býval v 19. století surovinou pro sklárnu v Rejdicích. Na vrcholu skály byl r. 2000 vztyčen kříž, který připomíná poutní místo věřících v dobách totalitního režimu minulého století. Na Bílou skálu vede pohodlná neznačená cesta od chaty Hvězda v Příchovicích. Z Pasek lze na Bílou skálu vystoupit od žlutě značené turistické cesty od tzv. Hutterova kříže.

Rozhledna Štěpánka
Rozhledna Štěpánka sice už stojí na území obce Kořenov, ale je pravidelným cílem výletníků z Pasek. Tato rozhledna, která bývá nazývána nejkrásnější rozhlednou Jizerských hor, byla vybudována na popud knížete Kamila Rohana na vrchu Hvězda. S její stavbou bylo započato v roce 1847, osud stavby byl poté natolik složitý, že k dokončení došlo až v roce 1892. Ze Štěpánky je krásný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Kozákovsko-Ještědský hřbet, Český ráj i Pojizeří. 

 

 

 

 

Úřední deska

Obecní úřad Paseky n...
Vyvěšeno:
23.11.2017

Krkonoše svazek měst...
Vyvěšeno:
20.11.2017

Ministerstvo zeměděl...
Vyvěšeno:
9.11.2017

Obec Paseky nad Jize...
Vyvěšeno:
6.11.2017

Obec Paseky nad Jize...
Vyvěšeno:
6.11.2017

Externí odkazy