Obec Paseky nad Jizerou byla založena patrně již v 16. století, nejstarší záznam je až z roku 1654. Je pravděpodobné, že v této době byly v nejstarší části obce zvané Makov skelné hutě, zatímco v Havírně, kde jsou patrné zbytky dolů, se podle lidové tradice dobývalo stříbro. Les směrem do hor ustupoval, vznikaly nové paseky s chalupami, objevily se tkalcovské stavy. Největšího počtu obyvatel dosáhly Paseky v r. 1869, kdy ve 212 popisných číslech žilo 1710 obyvatel. Přestože Paseky byla vždy česká obec, za 2. světové války byla okupována. Po skončení války došlo k velkému vylidnění. Chalupy kupovali rekreanti, půda přišla do necitlivých rukou, louky trpěly těžkou mechanizací, mnohde zůstávaly nepokoseny. Roku 1976 byly Paseky připojeny k Rokytnici nad Jizerou, o tři roky později byla zrušena škola. Od roku 1990 jsou Paseky opět samostatnou obcí.

Obec se dělí na tři části: Makov, Hořensko (Hoření Paseky) a Havírna.

Makov – nejníže položená část obce - začíná u Jizery, kde najdeme největší  paseckou firmu - papírnu EMBA.  Stoupáme-li údolím podél Makovského potoka, mineme závod na zpracování dřeva a vidíme roubené horské chalupy. Do silnice ústí cesta Planýrka, která vede do Havírny a odtud Jizerským dolem až k soutoku Mumlavy s Jizerou (modrá tur. značka). Silnice vede dál kolem lyžařských vleků a končí ve středu obce, kde je obecní úřad, pošta, restaurace, kostel, Památník zapadlých vlastenců, turistická ubytovna a obchod. Barokní kostel sv. Václava je z roku 1789 (hlavní, dva boční oltáře a kazatelna jsou rokokové). Ze hřbitova, kde je pomník kantora, písmáka a houslaře Věnceslava Metelky, je hezký výhled na Rokytnici a panorama západních Krkonoš.  Památník zapadlých vlastenců v budově bývalé fary je věnovaný V. Metelkovi, K. V. Raisovi a životu zdejšího lidu. Samostatnou expozici tvoří Krkonošská houslařská škola. Památník je součástí Krkonošského muzea  Správy Krkonošského národního parku. Turistická ubytovna T.J. Sokol je v budově bývalé školy. Středem obce vede legendární cesta Buďárka (zelená zn.), která spojuje Makov s Hořenskem.

 

Hořensko je část, která stoupá prudce na sever k nejvýše položeným obydlím, kde se říká Na Vystrkově. Domky jsou malebně rozsety po stráních, jen výjimečně tvoří menší skupinky, které mají názvy  jako Pasíčka, Ve Skalí, Na Vršku, Za Vrškem, Vystrkov. Z místa  U Spálené hájenky je hezký výhled na krkonošské hřebeny se Sněžkou. Stráně Hořenska skýtají ráj lyžařům-sjezdařům. Pět lyžařských vleků, možnost bohatého výběru  terénů – cvičné louky, sjezdové trati střední obtížnosti . Od horní stanice vleků se mohou běžkaři vydat po tratích k Bílé skále a rozhledně Štěpánka a jsou odměněni krásnými výhledy na hřebeny Krkonoš i Jizerských hor.

Havírna je typická horská osada, která se rozprostírá ve strmém lučinatém svahu mezi Mechovicí a Hromovkou. Příroda je v mnoha místech zcela panenská, vyskytuje se vzácná květena. Domky vybíhají vysoko do lesnatých strání Hromovky (Suchá, Lomička), nejdále se vzdálily chalupy po Planýrce do lesa, kde se říká Zabyly. V místě zvaném Na Kopci, kde bývala také hospoda, je kaplička Nejsvětější Trojice. Havírna, která měla od roku 1899 až do druhé světové války jednotřídní školu, má dnes málo stálých obyvatel.

Bohatá kulturní tradice Pasek má své kořeny v dobách národního obrození. Výraznou osobností byl pasecký kantor, písmák a houslař Věnceslav Metelka, který se stal duchovním vůdcem obce. Půjčoval knihy, nacvičoval divadelní hry a náročné koncertní skladby. Život obce a své filozofické názory zapisoval ve svých denících, podle kterých vytvořil K. V. Rais obraz národního obrození v románě Zapadlí vlastenci. Tak se staly Paseky, Raisem zvané Pozdětín, dějištěm jeho nejznámějšího románu. Metelka proslavil také české houslařství. Vyučil své děti, přicházeli další žáci a Paseky se staly kolébkou celé krkonošské houslařské školy, jejíž žijící pokračovatelé, např. Pilařové a Špidlenové, patří ke světové špičce. V metelkovské hudební tradici pokračuje Svatováclavský sbor a orchestr. Spolkovou činnost v Pasekách úspěšně rozvíjejí TJ Sokol (zal. r. 1896) a Sbor dobrovolných hasičů (zal. r. 1888).